Prach

Už vím, proč má smyl vyvádět texty bezchybně, ve vysoké typografické kvalitě. Jednou se dostaneme do bodu, kdy už bud jasné, že napsaná slova jsou jen informační šum a nejsou potřeba, nemají smysl, pak přijde ke slovu výtvarná krása, jenže i tu rozpoznáme jako prázdnou, čistou i kdyby byla napsána uhlíkem na kus kůry.

 Hromadění ústí v rozptýlení

Samsárická bída

chytáš se věcí jenž jsou jako osvětlená mlha, kapky páry od nichž se odráží světlo,  která se na chvíli jeví jako předmět, ale jakmile po něm sáhneš, okamžitě se rozplyne.

Slzy

Květiny vadnou
neznámý dech
démon obepjal můj nezranitelný svět
na několika vrstvách hledám něco co na jiných vrstvách nehledám
těla prostupuje nevědomost
až dokud nezazáří pravda jasněji než slunce.

postavy přízraků
ocelová pouta touhy a strachu
to já chtěl co nemám
a nikdy to nedostal

smutek nahradil hněv
nejsmutnější prohra
neexistující války
v žáru se pálí všechno zlato
diamanty utápí se v bahně
proč?

chci se zbavit něčeho
čeho se nemohu dotknout
chci získat něco
čeho se nemohu dotknout

Na kámen dopadají ocelová kladiva
odletují střepy a prach
kámen se láme
a srdce začne znovu tlouct.