někdo sní sen
a někdo si užívá  bílý den

a slunce svítí
a kvete kvítí

život je jen
nádherný sen

--------

proč mluvím o snu
proč stále totéž
mám v sobě jednu
velikou faleš

já tomu nerozumím

----------

na tiketu nápsáno je
najdi si svůj svět
máš v ruce zápalky
a díváš se do ohně
už hoří
už můžeš jít dál

jak můžu mluvit o něčem, co je tak hluboko....

co když zjistím, že jsem se do toho zrcadla díval vlastně celou dobu, že můžu asi za všechno co se děje, můžu i za zboření WTC a povodně, dost dobře si pamatuju jaký jsem měl pocity chvilku předtím než se to stalo. 9. a 10 září 2001 jsem prožíval snad nejvíc hněvu za posledních málo let. a teď v létě to byla taky solidní kaše, i když upečená z trochu jiný mouky. mám toho litovat? - mám litovat třech stovek, který mi někdo ukrad, při návratu z retreatu kde jsem meditoval na diamantovou mysl? - ne ... měl jsem z toho radost. měl jsem radost i z toho, když pršelo zatímco jsem jel ráno do práce. Lituju jen těhle blbejch keců co kolem toho mám, jsou to docela stracený slova, - možná. nechci už tvrdit že tomu tady rozumim, ano mám na mysli tu obrazovku a ty znaky. zdá se to bejt tak jednoduchý, paprsek, luminofor, velká grafická paměť, jiné paměti, přesuny, práce jádra, X serveru, editoru, klávesnice, podobná hra. ne ... jede mi o něco jinýho, co je za tím? já nebo ty?
čtete rádi hry na hádanky?
máte rádi doboru úpravu?
nenávidíte jednoznakový předložky na konci věty, špatně rozstrkaný písmena ve slovech? ... s HTML toho zas tak moc dělat nejde.
budem si hrát na "forma je prázdnota?" jo je, ale jakej to má význam pro čtenáře? myslim že dalekosáhleší, než si zrovan je schopen připustit, mám snad na to, abych tohle mohl tvrdit? zas jen hra slov.

nemám zlost
mám prostě jen chuť to ze sebe sypat.
ať už je to jakýkoli,
chtěl bych, aby to bylo krásný
zase piju čaj
zase se to rozjíždí
na všechny strany.

nechci v žádném případě tvrdit, že tohle laciný mrhání slovama je umění, je to podprůměrný, ale krásný, je to jak jednou někdo jiný než já řekl "střevní výplach".

přichází zima
a spolu s ní i studená chodidla
kdesi pod stolem
vedle počítače


jednoduše
říct jak to je
ze řivota čerpat slov smršt

o roztrhaných botech nalezených před dvěma lety v lese
z podrážkou bejpul co stále slouží
o fotce Karmapy na monitoru

čaji co chladne
knize co je stále rozečtená

mám kolem sebe spoustu
rozečtených knih

a v sobě spoustu polovičních řešení
polovičních vztahů
nejasných

nechci se ptát
a nechci moc brát
i když bych někdy možná měl

možná
možná je všechno jinak

i to že je to jinak
tak nic

pravda už tu tak nějak je

dalo by se říct
tak trochu
ve všem

tak trochu úplně ve všem

ManX - 23.9.2002