chvika
dle libosti roztažitelná
není už tak velkej rozdíl, jestli je to věčnost, nebo okamžik.

lidi si říkají jak moc je čas iluze a pak jsou stejně nuceni čekat.
na přestávku
na autobus
na konec pracovní doby
na svou smrt?
kolikrát ještě budeme muset slyšet, že je opravdová?

kolik z vás ještě upadne do bahna komerce?
kolik z vás si z ní zatím jen dělá srandu ... a jak se to pozná?

možná přestaneme dělat rozdíly. my. na jednom procesoru můžou běžet desítky
procesů, proč by na jednom mozku nemohli běžet dvě osobnsti?

jednou někam přijdeš a zjistíš, že vlastně řídíš celý vesmír, co budeš dělat
dál? jde se na to vůbec ptát?
nemám poslední dobou příliš mnoho trapných otázek?

vzpomenu si ještě během psaní na téma textu, na ůstřední motiv, zápletku? příde místo nekonečného tlachání konečně nějaké řešení? a je vůbec co řešit? hlavní hrdina ještě neotevřel dveře, ale všichni už dobře víme, co za nimi čeká. že nevíte? koukněte se na svoje vlastní životy.

alternativa podle jiné alternativy už není alternativou. použití slova alternetiva už není alternativní. potřebujeme být alternetivní? dokud se o to budeme snažit, nikdy tím nebudeme, každý je jedinečný, ale jen ve své podstatě, někdy se může podívat a zjistit, že jeho názory jsou jen názory ostatních, ať už z černé nebo z bílé strany. žádná alternativa neexistuje, alternativa k čemu? ke konzumu nebo k anitikonzumu? pořád tu překáží to čím vším nebýt, možná to znamená nebýt plnohodnotný. je ideálem být částečný, nebo plnohodnotný? Pokud je výrobek opravdu dobrý, nepotřebuje reklamu. pokud někdo konečně ví, jak se věci mají, už o tom nemusí ostatní u piva přesvědčovat, protože už si tím je sám jist.

proč mám na gatích zavírací špendlík? punk? já si zavírákem ale jen vyšťourávám maso uvízlé mezi zubama a přišpendluju kalhoty aby se mi nezamotali do řetězu když jedu na kole. Forma je prázdná.