Vím, nevíš

Je to taková hra o který už ani možná nevíš, hraješ jí pořád, možná i teď. jak odpovídáš?, kdo v tu chvíli si? a jak to vypadá venku? hmmm?

Něco mi přišlo, bylo to jako vzpomínka na starý tripy a v tu chvíli sem mi to vybavilo, zkus  se znova podívat těma očima, kdy už do toho nedáváš svou vlastní osobnost pozorovatele, která zkresluje. Každej  má nějaký návyky, nějakej cíl a za ním jde. ať už je ten cíl třeba i nicnedělání.

A co já? "já jsem to co JE". stálo napsané obyčejnou tužkou na papíře, a vím co to znamená. co bych xakru taky mohl bejt jinýho...

Měli jsme "klíč" k tomu, jak všechno kolem sebe měnit a ovládat. Věci co jsme tam zadali se vyplnili. Je to ten okamžik, kdy už se bavíš sám sebou, vidíš pošetilce zvenku, tehdy už nejsi ten kdo chce. co to znamená? že když se vrátíš zase si rozbíjíš hubu až do doby, než to pochopíš a to může trvat hrozně moc dlouho.

Chtěl bych to umět napsat tak, aby to všichni pochopili, jenže, - kdo jsou ti všichni?

Chvíli ze hry

zatim. nic se neočekávalo, jen sme se na sebe podívali a bylo jasno. hmm a co, žádná další hláška, uvnitř. ticho, ale mám to rád, je to jasný, šťastný, bezbolestný, . vykrystalizovalo to. měli sme to vědět dřív, ale je to jedno, je to to samí. máme se. hmm a co. už si nehraju sám. tak proč to nenapsat.

bylo to tak jednoduchý.

Je spousta snů, který sníme zbytečně, nemusíme je snít, jen to nevíme.

nejsem prorok, ale mysl je bohatství, kterým jsem. Můžu vidět cokoli, co budu chtít vidět. To sou to návyky v mysli, když se mohou objevit, mohou i zmizet, proč tu teda jsou?  co je to proč? je to otázka? je to vůbec otázka, nebo je to jen další hra? a tohle? hmmm. opravdu chcete abych o tom něco napsal? vím to? jo? he? ...... nerozumím.

man.x@seznam.cz