LETNÍ PROBOUZENÍ
přepis záznamu z výlet
28.6. 2000, T0: 00:00

je nutný poznamenat, že autor v tý době vůbec neznal terminologii co se týče mysli. Mysl, vědomí, pocit já, ego, ... takže to vipadá dost zmateně.

 02:22
§
já jsem byl list a Housenka mě sežrala, normálně za živa si mě v pohodě
vokousala až nezbylo nic než já který se probudilo v jejím žaludku a
nevědělo kudy ven. CESTA byl nejlepší způsob!

ještě že mám ty přátele!
čím víc přátel (vděk, vděk) tím víc tripů, vejletů do hor a tak!

cejtim, že LSD to všechno přerůstá, možná i zahrnuje a přesahuje, pořád jsem
příliš člověk, ale frčí to solidně.

02:25

takže housenice mě zblajzla, no fuj, {kam se podíváme příště?}

je nezávislé Já
pak je ego toho já
a taky okolní svět, v němž to já někam ulítne, uhnízdí se a vytvoří se mu
ego, z toho co je v tom kterém světě. I pouhej viditelnej svět je dost
bohatej na všechno možný.

úsměv je implicitní!

já je obsaženo ve všech pěstovanejch kytkách, když je někdo začadí, bude v
něm kus mě.

nekončící výlet -- když nechceš aby to zkončilo.

chtělo by to ale trochu denního světla, snad se eště dneska rozední.
Kdy se to má rozednít?

housenka taky byla pomalovaná mejma představama, ale ten snězenej list tu
pořád je, \uv{co}?

Ten život v housence byl fakt její

%obrázek - housenka žere list

asi nejsem ten typ,
co maluje, když si dá trip!

housence: Teda houseno, tys mi dala v tom mim předchozim životě, ale ten
debil sem tady byl já. hmmmm teď je mi to ale tak ňák jedno. Čarodejnice,
ale stejně seš dobrá, vim že na tomhle světě si pěkně dlouho.

musíme ztrojnásobit příjem potravy, zčtyřnásobit informace, zdvojnásobit
výstupní data

Kedlubně: Zajímá mě tvůj mozek! nejdřiv bych ti uříznul hlavu a tady na
stole, na talíři... ale to by nemluvila, takže musí zůstat pěkně tam kde je.

Housence: nejdřív byl nápad vzniklej z mí starý osobnosti, vem sebou
housenici na Hofnana, ale je to jinak. Odjel sem sám, kdybys tu byla, stejně
bys pochopila to stejný dřív nebo pozdějc, sice bysme na to přišli my a ne
já, ale možná taky já a ty. To odsud nedokážu posoudit.


JÁ
co to je?
kdo to je?

následuj instinkt
každopádně je to tu o myšlenkách a ne o malování, kreslení a jinejch
ptákovinách.

my se na pana T. Learyho můžeme klidne co?.....
vykašlat :-))))

můj první den
začal svítáním
kokrháním kohoutů a zpěvem ptactva.
mraky roztrhanými všude po obloze, stromy s listy,
sem tam s květy
a ty moje kytičky
taky je mám rád a proto je zalejvám

Jak začal básníkův den?
úsměvem přece!!!

nelze popsat

a ty nádherné květy povijice
obrovský list okousaný od housenky
asi sem nevyřeši housenku.
Je to housenka!

první den
mého života
Já
původní Já, ale nový život!

ráno je lepší, než večer
protože ráno,
to po tý tmě se najednou probudíš a toho světla a ty jenom čumíš, jak je
to dokonalí.